13. května 2022
Startér
Katja utekla z bombardované Ukrajiny v polovině března. V počátku těhotenství a s vědomím, že opouští svůj dům, rodiče i svého přítele. I když od dubna pracuje v Charitě jako asistentka pro komunikaci s Ukrajinou, těší se, až se bude moci vrátit zpět.
Перемкнути мову
Kataryna Hurtová ještě donedávna žila se svým přítelem ve městě Dnipr v Dněpropetrovské oblasti a pracovala na pozici administrativy v tamější advokátní kanceláři. Aby utekla z napadené Ukrajiny jí doporučil kvůli těhotenství ošetřující lékař.
„Vzala jsem si nejnutnější věci a se sestrou a malou neteří jsme postupně dojely přes ukrajinsko-polské hranice hromadným svozem uprchlíků až do České Lípy. Bez kontaktů a zbytku rodiny, která zůstala na Ukrajině. Zde zůstal i můj partner, protože narukoval.“ popisuje Katja svou situaci.
V České Lípě se jí nejprve ujala Asociace TOM, která v domě v Litoměřické ulici poskytla azyl hromadně hned třem ukrajinským rodinám. V té době požádala také o materiální a potravinovou pomoc charitní sociálně aktivizační služby Startér.
Jelikož na konci března kulminovala v České Lípě humanitární krize a denně docházelo do charitní služby na 60 ukrajinských uprchlíků, se kterými nebylo vždy jednoduché se domluvit především v oblasti sociálně právního poradenství, nabídla jí Charita vzhledem k jejím jazykovým schopnostem od dubna práci na pozici asistentky pro komunikaci s Ukrajinou, a to díky projektu Pomozte dětem a NROS, který uhradil veškeré mzdové náklady. Díky podpoře tak Katja pomohla spolu s Charitou více než 500 maminkám a 600 dětem ubytovaným na Českolipsku s poskytnutím oblečení, potravin, pomoci u lékařů, ve školách a školkách.
Nyní Katja žije i se svou sestrou, která pracuje v Grammeru, a neteří, žačkou ZŠ Dr. M. Tyrše, v samostatném bytě v Jiráskově ulici. Volný čas tráví nejraději v městském parku, a především u Máchova jezera, protože jí místní příroda připomíná krajinu jejího rodného města s dominantní řekou Dněpr. Ačkoli Katja navštěvuje pravidelně také kurzy českého jazyka v Žižkově ulici, moc se těší na cestu domů. Situaci v Dnipru Katja pravidelně sleduje, volá si s rodiči. Naopak s partnerem nejsou již měsíc a půl v kontaktu, ale ví, že vše bude v pořádku.
„Mám kolem sebe přátelské lidi, kteří nám pomáhají, ale chtěla bych se vrátit domů, kde na nás čekají rodiče, přátelé a můj partner. Ačkoli je naše oblast stále pod palbou, naše domy stále stojí. Věřím, že vše dopadne dobře a v srpnu budu i se svým přítelem rodit v Dnipru,“ říká Kataryna.
