V květnu proběhne další ročník akce s názvem Týden náhradního rodičovství, jehož náplní je informovat odbornou i laickou veřejnost o náhradní rodinné péči, adopci nebo pěstounství. Kampaň běží již několik let a Centrum pro pěstounské rodiny se do ní pravidelně zapojuje. Letošní rok se prvně přesouvá Týden NR na jaro, konkrétně na 15.–19. května. O náhradní rodinné péči, ale třeba i o mýtech kolem pěstounství jsme si povídali s vedoucí charitního pěstounského centra Silvií Friedrichovou.
Jaký je vlastně rozdíl mezi adopcí a pěstounstvím?
Když jde dítě do adopce neboli do osvojení, tak zanikají rodičovská práva biologických rodičů, tedy rodiče dali souhlas k osvojení a následně se do rodného listu píší údaje adoptivních rodičů. Kdežto u pěstounství zůstávají rodičům jejich rodičovská práva, a proto si mohou vzít dítě kdykoli zpět do péče. To je zásadní rozdíl.
Proč je náhradní rodinná péče vhodnější než ústavní péče?
Rozhodně proto, že je dítě v rodině a pečují o něj tedy jeden–dva dospělí, ke kterým má dítě možnost přilnout. Nevyrůstá tak v kolektivu, kde se o něj stará vícero lidí, kteří se střídají. Paradoxně navíc děti v ústavní péči více přilnou ke svým pečovatelkám a přenáší tuto fixaci na lidi kolem sebe i později do osobního života. Náhradní rodinná péče je přirozenější a pro vývoj dítěte mnohem vhodnější.
Kolem pěstounství stále kolují mnohé mýty, které tak podporují teorie, že ústavní péče je pro dítě vhodnější. Které mýty považujete za nejčastější?
Domnívám se, že naše společnost se v tomto směru výrazně posunula a naštěstí se již ne tolik lidí domnívá, že by mohla být ústavní péče pro dítě vhodnější. Přetrvávají občas takové povrchní názory, že dítě v ústavní péči je mnohdy lépe materiálně zabezpečeno, než v některých rodinách. To však rozhodně není to podstatné k vývoji dítěte. Stále se také ještě objevuje ve společnosti názor, že pěstounství se dělá pro peníze, což už ale bylo mnohokrát vyvráceno, protože ústavní péče je mnohonásobně dražší, než jsou příspěvky na pěstounskou péči.
Jak mám postupovat, když začnu uvažovat o tom, že se stanu náhradním rodičem?
Nejlepší informace poskytne příslušný orgán sociálněprávní ochrany dětí, který zájemcům poskytne poradenství, následně potenciální žadatele prověřuje, dělá šetření v rodině, zjišťuje sociální a majetkové poměry, žadatelé musí dokládat zdravotní potvrzení, že jsou schopní tuto péči vykonávat a že jsou například finančně zabezpečeni atd. Poté OSPOD může zájemce zařadit do evidence žadatelů. Pokud se jedná o příbuzné, kteří chtějí vykonávat pěstounskou péči, je situace obdobná, jelikož žadatel–příbuzný nemusí být vhodný z důvodu věku nebo materiálního zabezpečení. I zde proto dělá OSPOD šetření a následně o výsledku rozhoduje soud.
Jakou roli sehrává vaše Centrum pro pěstounské rodiny v okamžiku, kdy se stanu náhradním rodičem?
V okamžiku, kdy se žadatel stane pěstounem, uzavírá třeba například s námi dohodu o výkonu pěstounské péče. V tu chvíli začíná naše práce, při které podporujeme pěstouny i děti. Poskytujeme jim poradenství, vzděláváme je, zprostředkováváme odbornou, psychologickou, právnickou či jinou pomoc atd. Poskytujeme ale také úlevu při poskytování dlouhodobé péče, tedy poskytujeme finance na spolufinancování například dětského tábora nebo školy v přírodě.