Příběh se šťastným koncem
29. září 2022 Azylový dům Jonáš

Příběh se šťastným koncem

Čtyřčlenná rodina nastoupila na přelomu loňského roku po Vánocích do Azylového domu Jonáš. Rodina zadlužená, otec Milan s trestní minulostí a nezaměstnaný, matka Jana s minulostí drogovou na rodičovské dovolené.

Potřebovali potravinovou pomoc, byli bez financí a jak sami říkají s černočerným beznadějným výhledem do budoucna. Co však bylo podstatné, nečekali s nataženou rukou.

„Nejhorší pro mne jako muže s rodinou byla skutečnost, že selhávám jako chlap. Chlap, který má mít otěže svého života pevně v rukách a který má zabezpečovat a chránit svojí rodinu před bídou. A já byl místo toho na kolenou,“ říká Milan, když vzpomíná na okamžiky, kdy věděl, že azylový dům je jediné řešení.

Pod vedením pracovnic se rodiče začali postupně stavět na vlastní nohy. Nebyla to jednoduchá cesta. Byla potřeba pomoci s evidencí na patřičných úřadech a dlouhodoběji s nimi komunikovat, vyřešit dluhy i staré životní neduhy, shánět práci, dětského lékaře, volnočasový kroužek pro starší dítě, nadcházející mateřskou školu či vštípit návyky nutné k zajištění chodu domácnosti.

„Kolektiv sociálních pracovnic Azylového domu Jonáš, jejich vstřícnost, vlídné slovo, rada, úsměv, to vše mě nakoplo a já se dal s hlavou vzpřímenou do boje,“ říká Milan.

Otec si po několika brigádách našel stálé zaměstnání v nedalekém městě, matka si osvojila péči o děti a domácnost, navíc získala po nástupu dítěte do mateřské školy vlastní zaměstnání. Nyní se rodině naskytla příležitost odstěhování do podnájmu díky nadačnímu příspěvku na kauci. A pracovnice vědí, že to rodina zvládne. Byla potřeba jim podat pomocnou ruku a správně je nasměrovat.

„Spousta příběhů a kapitol našich životů nekončí happyendem. Ten náš však díky Charitě Česká Lípa a Azylovému domu Jonáš ano. Jsem o tom přesvědčen,“ dodává Milan.